Výsadba dřevin a základní péče o ně

Autor: Natálie Jungerová

Nejvhodnější roční dobou pro výsadbu dřevin je podzim a jaro. Krycí keře se vysazují bez kořenových balů, buď do předem připravených, přiměřeně hlubokých jam, nebo souvislých rigolů. Při jejich vyhloubení dáváme zvlášť vrchní vrstvu půdy a zvlášť spodinu. Některé dřeviny jsou v kontejnerech. Mají dokonalé baly, a proto je můžeme vysazovat po celé vegetační období. Jen letní měsíce s velkým zářením nejsou vhodné. Dřeviny vysazujeme obvykle tak hluboko jak rostly ve školce. Dřeviny vysazujeme vždy rovně a dbáme na to, aby se kořeny neohýbaly do stran nebo dokonce směrem vzhůru. Kořeny zasypáváme lepší povrchovou vrstvou půdy, obohacenou kvalitním kompostem a teprve na povrch přidáváme zbývající spodinu. Nové výsadby nehnojíme, počkáme, až dokonale zakoření. Po vysazení dřeviny důkladně zalijeme, a jakmile se voda vsákne, vyplníme vzniklé jamky humózní vrstvou, abychom snížily výpar vody z půdy. Pokud je nutné vyvázat některé druhy dřevin ke kůlu, zatloukáme kůly vždy na dno jámy před vlastní výsadbou.
Řez vysazovaných okrasných dřevin se provádí těsně před výsadbou nebo hned po ní. Výhony zkracujeme podle potřeby až o dvě třetiny délky. Kratší výhony zkracujeme o něco více než dlouhé. Nikdy nezastřihujeme větve do jedné roviny. Zároveň odstraňujeme i poraněné kořeny a rány zahlazujeme ostrým nožem.
Po výsadbě prospěje rostlinám i častější povrchové kypření půdy, které snižuje odpařování vody. Před vysazením nesmí kořeny rostlin zaschnout. Když k tomu dojde je nutné na 24 hodin ponořit keř do vody až se svrasklá kůra vyrovná.
Kromě správné výsadby bude záviset vzhled pěstovaných dřevin na jejich ošetření. Ošetřování se skládá ze zálivky s přihnojováním, odstranění odkvetlých květů a květenství, správný řez a průklest. Ušlechtěných dřevin tzv. vlky vyrůstající z podnože. Namrzlé části odstraňujeme až při rašení, abychom ušetřili pozdější opravný řez. Nebudeme řezat javory, stále zelené dřišťály, kdoulovce, skalníky, lýkovce, vilíny, stále zelené třezalky, cesmíny, ořešáky, kalmie, pěnišníky, štědřence, šacholany, dřevité pivoňky, duby, ruje, jilmy, stále zelené kaliny a další. Někdy zase citlivě zmlazujeme (vyřezáváme staré výhonky a ponecháváme ve stejném počtu mladé). Například muchovník, opadavé dřišťály, odspodu prořídlé listy hlošiny, málo kvetoucí ibišky, kolkvitzie, ptačí zob, zimolez, pustoryl, tavolu, dřevité mochny, meruzalky, pámelníky, šeříky, kaliny, vajgélie. Tento zákrok provádíme většinou v době vegetačního klidu.
Listnaté dřeviny ve skupinových výsadbách upravujeme zimním řezem tak, aby se vzájemně netísnily a měly vždy dostatek slunce a vzduchu. Našim hlavním úkolem je pečovat o půdu. Zlepšit propustnost půdy podle jejího charakteru a vodu v půdě doplňujeme zálivkou. Budeme dodržovat zásadu, že závlahová dávka má provlhčit kořenovou zónu půdy.
Zavlažujeme ráno nebo večer. Stále zelené dřeviny potřebují vláhu i v průběhu zimy. Záleží na kvalitě zálivkové vody. Nejvhodnější je voda deštivá.
Kromě řezu i závlahy je dalším úkolem v péči o dřeviny přihnojování. Výživa a hnojení okrasných listnáčů se nedá zobecnit pro jejich velkou různorodost. Při hnojení se zaměříme na organická hnojiva, zejména kvalitního kompostu. Průmyslovými hnojivy přihnojujeme až po důkladném zakořenění dřevin a to podle náročnosti jednotlivých druhů živin. Dodržujeme zásadu končit s přihnojováním nejpozději v červenci, aby nové letorosty mohly do příchodu zimy dobře vyzrát.
Dřeviny napadají i živočišní škůdci. Poškozují podzemní i nadzemní části rostliny. Mnozí z nich škodí rostlinám tím, že se jimi živí, ale mnoho jich ještě přináší virózy. Předejdeme tomu tím, že budeme znát nároky pěstovaných dřevin na půdu, na klima a další pěstitelské zásady. Můžeme používat na ošetření i chemické přípravky. Je důležité dodržovat návod při aplikaci těchto přípravků, a to jak pokud jde o rostlinu tak i z hlediska hygienických podmínek.