Jak nejlépe vychovat své dítě

Autor: Martina Richterová

Mnoho rodičů si klade tuto otázku dnes a denně, neboť současná doba je velmi hektická a názory na výchovu dětí se velmi liší. Pokud máte doma miminko nebo batole a chcete jej vychovat, jak nejlépe dovedete, máte dvě možnosti. Buď použijete selský rozum a budete se držet toho, jak Vás vychovávali Vaši rodiče, nebo si nastudujete několik příruček, po jejichž přečtení budete sice připravení na všechno, ale brzy zjistíte, že realita je úplně jiná. Zkrátka každé dítko je jiné a na některé funguje tohle a na další zase něco úplně jiného. Jen rodiče znají svou ratolest nejlépe a jen oni by měli vědět, jak na něho. Každopádně znát několik obecných rad a informací není vůbec na škodu, naopak.

Zákazy a příkazy

Děti vstupují do tohoto světa s naprosto čistým mozečkem, který je ještě nepopsaná kniha, jejíž stránky se pomalu zaplňují. Osvojuje si dovednosti a návyky od raného věku, my rodiče bychom jim měli jít v každém směru příkladem, ale jsme také jen lidé a chybujeme. Jakmile dítko maličko povyroste, velmi rychle si začne tvořit vlastní osobnost a dělat si vše po svém. Na to my rodiče začneme reagovat velmi rychle, neustále něco zakazujeme a naopak přikazujeme. Věty typu „Nechoď tam“, „Nedělej to“ nebo naopak „Přines to“, „Pojď za mnou“ jsou v podstatě na denním pořádku a dětem se vůbec nelíbí, že něco „musí“. Zde dojde k prvním konfliktům mezi rodiči a dětmi a důsledkem je vztekání batolete, které prostě nebude dělat to, co po něm chceme, když má daleko zajímavější činnosti. Nebojte se, je to pouze dočasné a naprosto normální.

Dítě se tím vlastně učí, časem pochopí, že když udělá, co se po něm chce, máme radost, a když ne, budeme se zlobit. Měli bychom být ovšem důslední, zejména u dítěte staršího dvou let, které už velmi dobře vnímá, co se po něm chce, zkrátka si stát za svým, velmi často funguje metoda, uděláš - dostaneš, neuděláš – nedostaneš. To znamená, když po Vás dítě něco chce, třeba čokoládu a Vy mu jí slíbíte, že ji dostane pouze v případě, až sní večeři, tak tento slib musíte splnit. Je to velmi osvědčený způsob, který fungoval už mnoho generací před námi, spokojenost je na obou stranách.

V jakých situacích je třeba dítě potrestat

Hranice mezi tím, kdy je třeba už Vaši ratolest skutečně potrestat a kdy mu dát ještě druhou šanci, je někdy velmi tenká. Přeci jen bychom si ji měli nastavit tak, abychom v tom dítěti nedělali zmatek. Je naprosto běžné, že dítě reaguje až nepřiměřeně, vztek, kopání, bouchání a slzy, to vše k tomu patří a dává tím najevo, svou nelibost, i to, že dobře chápe, co se po něm chce.

Nicméně na druhou stranu dejte svým dětem dostatek prostoru pro jejich přirozený rozvoj, malé děti potřebují objevovat svět a neustálé zákazy jim v tom mnohdy brání. Vychovávejte je, ale také je nechte, aby si hráli a osvojovali si nové znalosti a dovednosti.

Na závěr jeden citát, který rozhodně stojí za úvahu.

„Děti a hodiny nemůžeme pořád natahovat - musíme je taky někdy nechat běžet.“

Autor: Martina Richterová